Jsem těžký kuřák. A nejblbější je, že jsem začal kouřit až v 21 letech. Navíc jsem se naučil špatně kouřit - šlukoval jsem rovnou do plic. A tak se stalo, že jsem do půl roku kouřil krabičku stovkových červených Viceroyek.Teď mám závažný problém - už mi nabíhá chronická obstrukce plic. Ten kašel je strašný.Zbývá jediné možné řešení... přestat kouřit.
Napřed trochu čísel - mohl jsem utratit za cigarety už takových 117 000Kč. S tím, že jsem jich do sebe dostal skoro 38 000 kusů.V plicích mám asi kilo dehtu.Potěšující.Spoléhat se jen na vůli je neštěstí. Jak při rušení zlozvyku, tak i při čemkoli ostatním. Síla vůle totiž přes den kolísá a vyčerpává se. Říkat si "nesmím, nesmím" dlouho nevydrží nikdo. Takže na to půjdu od lesa.Představivost je totiž 10x silnější než vůle.
Absťák je výmysl. Fyzicky v těle nikotin zůstává jen asi 72 hodin. Pak už je to jen záležitostí slabé psychické závislosti.Craving (bažení) je nejsilnější prvních několik vteřin. Chuť si zapálit sama odejde do minuty. (Zajímavé jsou všechny ty pomůcky proti kouření, které tvrdí, že chuť na cigaretu po nich zmizí za minutu. Vážně zajímavé...)Svalím veškerou vinu za špatné věci v mém životě na kouření. Pěkně si ho zhnusím.Nejtěžší bude přežít první tři dny, než se z těla vyplaví zbytky nikotinu.Poté je to záležitost toho, jak dobře si dokáži "oblbnout mozek" tím, že už nikotin nepotřebuji.Každopádně začínáme.
Předvečer konce mého zlozvyku. Vychutnávám si poslední cigaretu a strašně kašlu. Ráno začínám. Proč až ráno? Ušetřím několik hodin, kdy bude z těla odcházet nikotin. Nemusím trpět asi deset hodin navíc, protože ve spánku člověk kouřit nemusí.
Dopoledne: krásné ráno! To zvládnu, zatím je to úplně v pohodě. Dělám si kávu a teatrálně procházím kolem prázdné krabičky cigaret.Oběd: klepu se. Dal bych půl princezny a draka k tomu, abych si mohl alespoň jednou potáhnout. Čekám. Jen čekám. To, co nastupuje, je zmiňovaný craving (bažení). Silná touha vrátit se zpět do závislosti. Naštěstí vím, že stačí vydržet a chuť sama odejde.Odpoledne: mlátím pěstí do chodníku. Při cravingu jen stačí vydržet. Chuť odejde. Jenže by nesměl nastupovat asi každé tři vteřiny.Neustále si opakuji: "Cigarety můžou za všechno špatné v mém životě. Můžou za to, že jsem nechtěl ve čtyřech letech do školky, mohou za to, že jsem na gymnáziu špatně udělal stojku a zablokoval si páteř."Na chvíli jsem spal. Zdálo se mi, že jsem v zakouřené místnosti a kouřím čtyřmetrovou cigaretu.Takhle to vypadá až do večera.
Jestli jsem si myslel, že mám včera krizi... tohle je ještě horší. Jsem nervózní a pěkně protivný. Cigarety ale mohou za to, že jsem skoro neodmaturoval. Sice jsem v té době nekouřil, ale budiž.
Začínám cigarety nesnášet. Dělá se mi špatně, jen co se na ně podívám. A tolik kuřáků, co vidím okolo, snad není ani v celé Evropě.Každý mi nabízí. Jen je posílám do háje.Nikdy bych si nemyslel, že se mi budou cigarety hnusit.Strašně kašlu - čistí se mi plíce. Lépe se mi dýchá a snadněji chodím po schodech.
Krásné ráno! Zase mám chuť na tu hnusnou trubičku plnou toxických a karcinogenních látek. Vydrž, ještě vydrž.Odpoledne jsem si uvědomil, že jsem na cigarety nemyslel poslední čtyři hodiny. Prudce a zhluboka jsem se nadechl. Žádný kašel. Malé vítězství. Je to skvělý pocit.
Špatné zprávy se na mě hrnou a mám chuť se na všechno vykašlat a zapálit si. Znovu si opakuji, za co všechno v mém životě mohou cigarety, a pokušení mizí.
Štítím se vyhodit své dvě dýmky, zapalovače a těch asi patnáct prázdných krabiček. Navaluje se mi, jen co se na ně podívám. Krásně se mi dýchá a cítím se klidný.Býval jsem těžký kuřák. Nejhorší bylo opravdu přečkat první tři dny. Čtvrtý den odpoledne došlo nepozorovaně k nějakému zlomu - několik hodin jsem na cigarety nemyslel. Uvědomil jsem si to až mnohem později.To je jako všechno? Žádná silná vůle, náplasti nebo hypnóza?To opravdu stačí jen pochopit, jak závislost funguje a pak se podle toho řídit?Oblbnout si mysl, zhnusit si cigarety a pak jen počítat do třiceti, než na ně přejde chuť?Proč ne, že. Hlavně že to funguje.Už si můžu říct: "Býval jsem kuřák."